Historie programovacího jazyka Java se začala psát na počátku 90. let, kdy ve společnosti Sun Microsystems vznikla v týmu Jamese Goslinga iniciativa pro vytvoření jednoduchého, ale efektivního jazyka určeného pro spotřební elektroniku. Výsledný jazyk se jmenoval Oak.
V roce 1995, kdy internet začal masivně pronikat do každodenního života, si lidé ze Sun Microsystems uvědomili, že mají v ruce jazyk, který je velmi dobře použitelný na webu. Oak byl přejmenován na Java a byla vydána její první veřejná verze 1.0, která se stala populární zejména díky Java Appletům.
V roce 1997, byla Java 1.1 stažena více než 220 tisíckrát behěm prvních třech týdnů po uvedení. Za rok 1998 toto číslo vzrostlo již na 2 miliony. V roce 1998 došlo v rámci verze 1.2 k rozdělení Javy do třech částí dle uplatnění (Micro Edition, Standard Edition, Enterprise Edition). V roce 2005 již Javu používalo přes 4,5 milionu vývojářů a podporovalo ji více než 2,5 miliardy zařízení. V současné době (srpen 2010) je Java (nyní verze 1.6) jedním z nepoužívanějších imperativních programovacích jazyků na světě.
Edice Javy
Jak již bylo napsáno výše, Java je rozdělena do tří edic dle cílového zařízení. Základní edice Java SE (Standard Edition) slouží k vývoji aplikací pro stolní počítače. Její podmnožinou je Java ME (Micro Edition), která je určena pro vestavná zařízení (mobily, domácí elektronika atp.). Poslední edicí, která přidává do Javy SE funkcionalitu pomocí dodatečných knihoven, je Java EE (Enterprise Edition). Java EE má rozsáhlé uplatnění na poli serverových aplikací, ať se již jedná o bankovní aplikace, informační systémy nebo pouze o dynamické webové stránky.
Proč se učit zrovna Javu?
Existuje široké spektrum programovacích jazyků, z nichž jsou mnohé velmi kvalitní. Tento přehled Vám nabídne několik argumentů, proč se začít učit zrovna Javu.
- Java je syntakticky jednoduchá.
- Java se sama stará o uvoňování nepotřebné paměti.
- Javovské programy jsou přenositelné (tj. stejný program lze bez úprav pustit na libovolném operačním systému).
- Java je použitelná pro projekty každého rozsahu.
- Java je vhodná pro začátečníky – chyby v programech se dají (obvykle) snadno vyhledat.
- Java je použitelná na všech typech zařízení od vestavných po velké servery.
- Java je výkonná, zejména v porovnání s interpretovanými jazyky (PHP, Ruby).
- Java neumožňuje udělat některé programátorské zločiny proti lidskosti.
- Java je široce používaná.
- V případě nesnází není problém nalézt někoho, kdo Vám poradí.
- Její znalost je výhodou na trhu práce.
- Vždy se můžete inspirovat kódem jednoho z tisíců otevřených projektů v Javě.
- Pro vývoj v Javě existují velmi kvalitní vývojová prostředí a nástroje usnadňující práci.
Kdy není použití Javy vhodné?
Samozřejmě Java, stejně jako žádný jiný programovací jazyk, není vhodná na všechny aplikace. Toto jsou aplikace, pro které je vhodné zvolit jinou alternativu.
- Real-time systémy – systémy, kde je zapotřebí garantovat odezvu v daném (vesměs velmi malém) časovém horizontu. V Javě nelze garantovat kvůli automatické správě paměti.
- Drivery, součásti operačních systémů, výpočetně velmi náročné aplikace. Java není vhodná kvůli fixní délce primitivních datových typů a ač je JIT kompilovaná, poskytuje nižší výkon než jazyk C (který je pro tyto účely výrazně vhodnějším kandidátem).
Obecně se dá říct, že se Java nehodí na nízkoúrovňové programování, kde vládne již zmíněné C a C++. Naproti tomu je Java výrazně vhodnější pro velké firemní aplikace. Ve spektru aplikací mezi těmito extrémy neexistuje jasná odpověď, která by řešila všechny otázky.
O tomto seriálu
Tento seriál je určen především pro začátečníky, kteří zatím nemají zkušenosti s žádným programovacím jazykem. Základní znalost libovolného jazyka vycházejícího z C/C++ je samozřejmě výhodou, ale nikoliv podmínkou.
Čtenář tohoto seriálu se v jeho průběhu naučí nejen syntax jazyka jako takového, ale také základům algoritmického uvažování a v neposlední řadě správnému objektovému návrhu. Seriál bude zakončen vývojem jednoduché okenní aplikace.
Podívejte se také na kurzy Java.