Hashovací tabulka (hash table, rozptýlená tabulka, hešovací tabulka) je datová struktura, která slouží k ukládání dvojic klíč-hodnota. Hashovací tabulka kombinuje výhody vyhledávání pomocí indexu (složitost ) a procházení seznamu (nízké nároky na paměť).
Možnosti ukládání dvojic klíč-hodnota
Pole
Uvažujme, že chceme ukládat dvojice klíč-hodnota a vyhledávat v nich. Jednou z možností by pak bylo jako klíč zvolit celé číslo (nebo nějaké mapování klíče na celé číslo) a hodnoty ukládat do pole. Tímto bychom si sice zajistili, že prvek nalezneme s konstantní paměťovou složitostí (jednoduše bychom jej vyžádali pomocí indexu), ale na druhou stranu by docházelo k obrovskému mrhání pamětí.
Ukládejme tímto způsobem názory respondentů (hodnota) na jednotlivé odstíny barev (klíč). Vytvoříme proto pole o velikosti . Pokud se dotážeme tisícovky respondentů, a každý se vyjádří k pěti různým barvám (odstínům), tak využijeme pouze všech klíčů, což znamená, že jsme promrhali paměti, kterou spotřebovalo pole.
Seznam
Opačným přístupem by bylo využití seznamu, ve kterém bychom vyhledávali sekvenčně. Zcela zřejmě by tímto odpadl problém s nevyužitými klíči a pamětí (nevyužité klíče by vůbec neexistovaly). Nevýhoda je ovšem zcela zřejmá – výkonnost. V okamžiku, kdy bychom se neptali jen tisícovky respondentů (lokální výzkum), ale uspořádali bychom globální anketu s miliony dotazovaných, tak by v těchto datech již nešlo rozumně vyhledávat (pro nalezení jednoho záznamu bychom spotřebovali kroků).
Binární vyhledávací strom
Binární vyhledávací strom by mohl být střední cestou. V něm, stejně jako v seznamu, neexistují zbytečné klíče. Významnou výhodou je pak stromová organizace stavového prostoru, která umožní najít zvolenou hodnotu v čase . Ale jak si ukážeme, jsme schopni dosáhnout ještě lepšího výkonu.
Rozptýlená tabulka
Hashovací (rozptýlená) tabulka je struktura, jež je postavena nad polem omezené velikosti (tzn. pole nepopisuje celý stavový prostor klíče), a která pro adresaci využívá hashovací funkci. Nalezení prvku pro daný klíč zabere průměrně operací.
Hashovací funkce
Hashovací funkce má následující vlastnosti:
- Konzistentně vrací pro stejné objekty stejné adresy (slovo stejné typicky neznamená stejné instance, ale stejná data).
- Nezaručuje, že pro dva různé objekty vrátí různou adresu.
- Využívá celého prostoru adres se stejnou pravděpodobností.
- Výpočet adresy proběhne velmi rychle.
Velmi oblíbená je implementace hashovací funkce, která kombinuje násobení klíče multiplikativní konstantou a modulární aritmetiku ( je klíč, je velikost pole).
Kolize
Jednou z uvedených vlastností hashovací funkce je, že nezaručuje, že dvěma různým objektům nepřiřadí stejné adresy. Situaci, kdy chceme uložit na stejnou adresu více objektů, se říká kolize.
Zřetězené rozptylování
Zřetězené hashování (separate chaining) je nejjednodušším způsobem, jakým se lze vypořádat s kolizemi – hodnoty totiž ukládáme do pole spojových seznamů. Nastane-li kolize, prvek se pouze přidá na konec adresovaného spojového seznamu. Nevýhoda tohoto přístupu je zřejmá – při velkém zaplnění tabulky dojde k postupné degradaci výkonu kvůli sekvenčnímu prohledávání příslušných seznamů.
Otevřené rozptylování
Při otevřeném rozptylování (open addressing, closed hashing) jsou hodnoty ukládány přímo do pole. Existují dvě základní strategie, pomocí níž se tabulka vypořádává s kolizemi – linear probing a double hashing.
Linear probing
V linear probing strategii nejprve vypočteme adresu, na kterou daný prvek uložíme. Je-li adresa obsazená, tak se posuneme o jedno místo dál a zkusíme prvek uložit znovu. Takto postupujeme tak dlouho, dokud se nám prvek nepodaří uložit.
Ukládací schéma lze charakterizovat funkcí ():
Clustering
Velkou nevýhodou je linear probingu je clustering (shlukování). Vzhledem k principu ukládání objektů dochází ke vzniku shluků objektů, jež mají blízkou nebo totožnou adresu. Tyto shluky je pak při vyhledávání nutné sekvenčně procházet. Dopad na výkon je ještě vyšší než u zřetězeného rozptylování, protože shluky mohou obsahovat prvky odpovídající více klíčům.
Mazání prvků
Při mazání je zapotřebí nahradit mazaný prvek hlídkou (sentinel), což je speciální objekt, který značí, že je dané místo prázdné. Operace vyhledávání objekt hlídky přeskakuje a terminuje až v okamžiku, kdy hledaný prvek nalezne nebo narazí na skutečné prázné místo (null). Operace vkládání hlídku ignoruje (považuje adresu za práznou) a uloží na toto místo nový prvek.
Alternativně je při mazání možné odstranit a znovu uložit všechny prvky ve zbylé části shluku (tj. po nejbližší null). Naopak není možné prvky pouze setřepat, protože bychom mohli ztratit hodnoty pro další klíče, které se v daném shluku vyskytují (pokud bychom z tabulky na obrázku smazali prvek C a zbytek shluku setřepali, tak již nikdy nenalezneme prvek A).
Double hashing
Double hashing eliminuje shlukování díky využití dvojice rozptylovacích funkcí. První funkce vypočte iniciální adresu stejným způsobem jako u linear probingu nebo zřetězeného rozptylování. Pokud je dané místo již obsazené, nastoupí druhá funkce, která vypočte posun. Za předpokladu, že je i nové místo plné, dojde opět k posunu na základě druhé funkce.
Mazání prvků
Při mazání prvků si tentokrát již nemůžeme pomoci novým uložením zbytku shluku, protože double hashing shluky netvoří. Musíme proto striktně využívat již zmíněného objektu hlídky, kterým nahradíme smazaný objekt.
Porovnání výkonu linear probingu a double hashingu
Pro porovnání výkonu linear probingu a double hashingu si zavedeme dvě metriky – search hit a search miss. Search hit značí, kolik operací musí průměrně algoritmus provést, aby našel prvek, který je v tabulce uložen. Search miss naopak vyjadřuje kolik operací musí algoritmus provést, aby zjistil, že tabulka prvek neobsahuje.
Search hit
Pokud si zvolíme jakožto poměr obsazení tabulky (0.9 znamená, že je tabulka obsazena z 90%), tak lze dle Sedgewicka spočítat průměrný počet operací pro search miss linear probingu (lp) a double hashingu (dh) jako:
Osa x: α, osa y: počet operací
Search miss
Průměrný počet operací pro search miss:
Osa x: α, osa y: počet operací
Vyhodnocení výkonnosti
Z uvedených vzorců a grafů jasně vyplývá, že u linear probingu dochází k velké degradaci výkonu, je-li tabulka obsazena z více než 75%, zatímco double hashing se chová poměrně přijatelně ještě při zaplnění 90%. Tyto poměry použijeme při konstrukci hashovací tabulky s dynamickou velikostí jako meze, při kterých zalokujeme novou větší tabulku, do níž přeneseme všechny prvky (prvky do nové tabulky znovu uložíme, prosté překopírování by vyústilo ve ztrátu dat).
Kód
/** * Hashovaci tabulka * @author Pavel Micka * @param <KEY> typovy parametr klice * @param <VALUE> typovy parametr hodnoty */ public class HashTable<KEY, VALUE> { /** * Pomer zaplneni pri kterem dojde k vytvoreni nove (vetsi) tabulky */ private final float LOAD_FACTOR = 0.75f; /** * Pomer zaplneni pri kterem dojde k vytvoreni nove (mensi tabulky) */ private final float COLLAPSE_RATIO = 0.1f; /** * Hodnota, pod kterou nikdy neklesne velikost tabulky */ private final int INITIAL_CAPACITY; /** * Pocet ulozenych prvku */ private int size = 0; private Entry<KEY, VALUE>[] table; /** * Zkonstruuje hashovaci tabulku s vychozi kapacitou 10 */ public HashTable() { this(10); //vychozi kapacita } /** * Zkonstruuje hashovaci tabulku * @param initialCapacity kapacita, pod kterou nikdy tabulka neklesne */ public HashTable(int initialCapacity) { if (initialCapacity <= 0) { throw new IllegalArgumentException("Kapacita nesmi byt nulova nebo zaporna"); } this.INITIAL_CAPACITY = initialCapacity; this.table = new Entry[initialCapacity]; } /** * Vlozi prvek do tabulky, pokud jiz prvek s danym klicem existuje, tak bude nahrazen * @param key klic * @param value hodnota * @return null pokud klic v tabulce neexistuje, v opacnem pripade nahrazena hodnota * @throws IllegalArgumentException pokud je klic null */ public VALUE put(KEY key, VALUE value) { if (key == null) { throw new IllegalArgumentException("Klic nesmi byt null"); } VALUE val = performPut(key, value); if (val == null) { size++; resize(); } return val; } /** * Odstrani prvek odpovidajici danemu klici * @param key klic * @return null pokud klic v tabulce neexistuje, v opacnem pripade odstranena hodnota */ public VALUE remove(KEY key) { Entry<KEY, VALUE> e = getEntry(key); if (e == null) { //prvek neexistuje return null; } VALUE val = e.value; e.key = null; //prvek je nyni sentinelem e.value = null; //odstranime referenci na hodnotu, aby GC mohl cinit svou praci size--; resize(); return val; //vratime puvodni hodnotu } /** * Navrati hodnotu asociovanou s danym klicem * @param key klic * @return hodnota, @null pokud neni v tabulce obsazena */ public VALUE get(KEY key) { Entry<KEY, VALUE> e = getEntry(key); if (e == null) { return null; } return e.value; } /** * Dotaz na pritomnost prvku s danym klicem * @param key klic * @return true, pokud tabulka obsahuje hodnotu asociovanou s danym klicem, false v opacnem pripade */ public boolean contains(KEY key) { return getEntry(key) != null; } /** * Dotaz na pocet ulozenych prvku * @return pocet ulozenych prvku */ public int size() { return size; } /** * Kolekce vsech ulozenych hodnot * @return kolekce ulozenych hodnot (poradi neni zadnym zpusobem zaruceno) */ public Collection<VALUE> values() { List<VALUE> values = new ArrayList<VALUE>(size); for (int i = 0; i < table.length; i++) { if (table[i] != null && table[i].key != null) { values.add(table[i].value); } } return values; } /** * Kolekce vsech klicu * @return kolekce vsech klicu, ktere se vyskytuji v tabulce */ public Collection<KEY> keys() { List<KEY> keys = new ArrayList<KEY>(size); for (int i = 0; i < table.length; i++) { if (table[i] != null && table[i].key != null) { keys.add(table[i].key); } } return keys; } /** * Vrati zaznam, ktery odpovida danemu klice * @return */ private Entry getEntry(KEY key) { int index = key.hashCode() % table.length; //dokud nenarazime na volne misto, existujici zaznam pro klic nebo sentinel while (table[index] != null) { if (key.equals(table[index].key)) { //zaznam existuje return table[index]; } index = (index + 1) % table.length; //prejdeme na dalsi adresu } return null; //nenalezen } /** * Provede samotnou operace vlozeni, aniz by jakkoliv menil informaci o velikosti * pole (size), pripadne menil velikost pole (resize) * * Je-li klic jiz v tabulce obsazen, tak bude asociovana hodnota nahrazena * * @param key klic * @param value hodnota * @return byl-li klic v tabulce jiz obsazen, tak nahrazena hodnota, v opacnem pripade null */ private VALUE performPut(KEY key, VALUE value) { Entry<KEY, VALUE> e = getEntry(key); if (e != null) { //prvek je v tabulce VALUE val = e.value; e.value = value; //zamenime hodnoty return val; } int index = key.hashCode() % table.length; while (table[index] != null && table[index].key != null) { //dokud nenarazime na prazdne misto nebo sentinel index = (index + 1) % table.length; //posuneme se o adresu dal } if (table[index] == null) { //prazdne misto table[index] = new Entry<KEY, VALUE>(); } table[index].key = key; table[index].value = value; return null; } /** * Vypocte velikost, jakou by mela tabulka mit * @return velikost, jakou by mela tabulka mit */ private int calculateRequiredTableSize() { if (this.size() / (double) table.length >= LOAD_FACTOR) { //tabulka je preplnena return table.length * 2; } else if (this.size() / (double) table.length <= COLLAPSE_RATIO) { //vratime vetsi z hodnot SOUCASNA_VELIKOST/2 a INITIAL_CAPACITY return Math.max(this.INITIAL_CAPACITY, table.length / 2); } else { return table.length; //tabulka ma spravnou velikost } } /** * Zmeni velikost tabulky, je-li to nutne */ private void resize() { int requiredTableSize = calculateRequiredTableSize(); if (requiredTableSize != table.length) { //pokud je treba zmenit velikost tabulky Entry<KEY, VALUE>[] oldTable = table; table = new Entry[requiredTableSize]; //tak vytvorime novou tabulku for (int i = 0; i < oldTable.length; i++) { if (oldTable[i] != null && oldTable[i].key != null) { this.performPut(oldTable[i].key, oldTable[i].value); //a hodnoty do ni ulozime } } } } /** * Vnitrni trida reprezentujici zaznam tabulky */ private class Entry<KEY, VALUE> { /** * Klic, null == prvek je sentinel */ private KEY key; /** * Hodnota */ private VALUE value; } }
Literatura
- SEDGEWICK, Robert. Algorithms in Java: Parts 1-4. Third Edition. [s.l.] : [s.n.], July 23, 2002. 768 s. ISBN 0-201-36120-5.